Epiktétos nikdy neseděl v poradě, kde se schvalují kvartální cíle. Přesto formuloval princip, který dnešnímu manažerovi nebo obchodníkovi pod tlakem výsledků může ušetřit víc energie než jakýkoli time management seminář. Tomuto principu se říká dichotomie kontroly, a je to možná nejpraktičtější myšlenka celého stoicismu.
Co Epiktétos vlastně řekl
Epiktétos byl bývalý otrok, který se po propuštění stal jedním z nejvlivnějších učitelů filozofie své doby. Jeho učení k nám dorazilo hlavně díky zápiskům jeho žáka Arriána, sepsaným do knihy Enchiridion, což lze přeložit jako Příručka. Hned první věta tohoto textu zní, že některé věci jsou v naší moci a jiné ne.
V naší moci jsou podle Epiktéta naše úsudky, rozhodnutí, touhy, odpor k něčemu a naše vlastní jednání. Mimo naši moc je téměř všechno ostatní, tělo, majetek, reputace, to, co si o nás myslí druzí, i výsledek akcí, které jsme sami odvedli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Klíčová věta, kterou Epiktétos opakuje, zní, že lidi netrápí věci samotné, ale názory, které si o těchto věcech vytváří. Jinými slovy, mezi událostí a naší reakcí na ni je vždycky prostor, a v tomto prostoru se rozhoduje, jestli budeme trpět, nebo ne.
Proč KPI perfektně sedí do téhle diskuze
Kvartální cíle, obchodní kvóty a klíčové ukazatele výkonnosti jsou dnes jedním z hlavních zdrojů pracovního stresu, a to z jednoho konkrétního důvodu: často jsou postavené tak, že jejich splnění závisí jen částečně na tom, co daný člověk skutečně ovládá.
Obchodník má pod kontrolou počet kontaktovaných klientů, kvalitu svého poradenství, přípravu na schůzku a rychlost reakce na poptávku. Nemá pod kontrolou, jestli klient toho dne dostal lepší nabídku od konkurence, jestli se změnila situace na trhu, nebo jestli nadřízený firmy klienta ten den dostal špatnou náladu. Marketingový manažer má pod kontrolou kvalitu kreativy, cílení kampaně a rychlost testování hypotéz. Nemá pod kontrolou, jestli si Google zrovna nezměnil algoritmus, nebo jestli konkurent nespustil agresivní cenovou válku.
Přesto se výsledek, tedy něco, co je jen částečně v naší moci, často stává jediným měřítkem, podle kterého se hodnotí naše práce, a tím pádem i jediným zdrojem naší úzkosti.
Rozdělení KPI na to, co ovlivníme, a co ne
Praktická aplikace dichotomie kontroly na firemní prostředí spočívá v rozdělení každého cíle na dvě kategorie.
První kategorie jsou takzvané vstupní ukazatele, tedy ty, které plně kontrolujeme. Kolik hovorů uděláme, jak kvalitně se připravíme, kolik variant reklamy otestujeme, jak rychle odpovíme klientovi, jak důkladně zpracujeme analýzu před rozhodnutím.
Druhá kategorie jsou takzvané výstupní ukazatele, tedy výsledky, které jsou ovlivněné i vnějšími faktory mimo naši kontrolu. Uzavřený obchod, celkový obrat, počet konverzí, meziroční růst tržního podílu.
Epiktétos by řekl, že veškerou úzkost, kterou věnujeme druhé kategorii, bychom měli přesměrovat do první. Ne proto, že by na výsledku nezáleželo, ale protože jediné, co skutečně ovlivníme, je kvalita a množství naší vlastní práce. Výsledek je pak logickým, i když nejistým důsledkem této práce, ne něčím, co bychom mohli přímo řídit silou vůle nebo úzkostí.
Rozdíl mezi zodpovědností a kontrolou
Tohle rozlišení často vyvolává námitku, že přece za výsledek jako manažer zodpovídáme, tak jak si můžeme dovolit ho „neřešit“. Tady je potřeba rozlišit dvě různé věci, zodpovědnost a kontrolu.
Zodpovědnost znamená, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom výsledku dosáhli, a přijmeme důsledky, pokud se to nepovede. Kontrola znamená, že výsledek přímo určujeme vlastní vůlí. Stoikové netvrdí, že bychom měli přestat být zodpovědní za výsledky. Tvrdí, že bychom měli přestat věřit, že máme nad výsledky přímou kontrolu, protože tahle iluze je hlavní příčinou zbytečného stresu.
Manažer, který tohle pochopí, dělá stále stejnou, možná i lepší práci, protože se plně soustředí na to, co ovlivnit může, ale přestává si ničit psychiku úzkostí nad tím, co ovlivnit nemůže, jako jsou rozhodnutí klientů, chování trhu nebo kroky konkurence.
Praktické cvičení pro firemní prostředí
Epiktétos by pravděpodobně doporučil jednoduché cvičení, které se dá aplikovat na jakýkoli firemní cíl nebo stresující situaci. Před poradou, prezentací výsledků nebo obchodním jednáním si položit tři otázky.
První, co konkrétně z téhle situace je plně v mé moci? Odpovědí bývá příprava, kvalita argumentů, tón komunikace, rychlost reakce.
Druhá, co z téhle situace v mé moci není? Odpovědí bývá rozhodnutí druhé strany, vnější okolnosti, chování trhu.
Třetí, kolik energie věnuji první kategorii a kolik druhé? U většiny lidí pod stresem je poměr obrácený, tedy většina energie jde do úzkosti nad tím, co ovlivnit nejde, a málo zbývá na to, co ovlivnit jde.
Cílem cvičení je tenhle poměr postupně obrátit. Ne jednorázově, ale jako opakovaný trénink, protože přesně tak to popisoval i sám Epiktétos, jako cvičení, ne jako jednorázové poznání.
Co dichotomie kontroly neznamená
Je důležité zdůraznit, co tenhle princip neznamená, protože se často mylně vykládá jako lhostejnost k výsledkům. Dichotomie kontroly neznamená přestat se snažit dosáhnout dobrého výsledku. Neznamená ani odmítnutí zodpovědnosti za to, co se ve firmě děje. Znamená jen přesné rozlišení, kam směřovat energii, aby měla skutečný efekt, a kde přestat plýtvat psychickou kapacitou na věci, které stejně nezměníme.
Manažer, který tenhle princip zvládne, obvykle paradoxně dosahuje lepších výsledků, protože veškerou energii, kterou by jinak spotřeboval na úzkost, směřuje do věcí, které skutečně vylepší jeho šanci na úspěch.
Epiktétova dichotomie kontroly rozděluje svět na to, co skutečně ovládáme, tedy vlastní úsudky, rozhodnutí a jednání, a na to, co neovládáme, tedy téměř vše ostatní. Aplikovaná na firemní KPI znamená přesměrovat pozornost z výstupních ukazatelů, které jsou ovlivněné i vnějšími faktory, na vstupní ukazatele, které plně kontrolujeme. Nejde o rezignaci na výsledky, ale o přesnější a udržitelnější způsob, jak k nim dojít, bez zbytečného vyčerpání psychickou zátěží nad tím, co se stejně nedá ovlivnit.






[…] Zkus si při nejbližší starosti napsat dvě věty: Co je v mé moci? Co v mé moci není? Pak se věnuj první odpovědi. Více najdeš v našem článku o dichotomii kontroly. […]